Když se na zahradě objevil první sníh, děti to nenechaly bez povšimnutí. S radostí vyběhly ven, koulely se ve sněhu, dělaly stopy a koulovaly se, až byla zahrada plná smíchu.
Společně s paní učitelkou se pustily také do stavění svého velkého sněhuláka. Děti válely sněhové koule, hledaly větvičky na ruce i na vlásky, a nakonec ho ozdobily barevnou šálou, která mu dodala veselý vzhled. Náš sněhulák tak získal svůj jedinečný výraz – s větvičkami jako účesem, přírodním úsměvem a dlouhými pažemi jako by všechny kolem zdravil.
